
"Eleno" ozvalo se za mnou.
Poznala jsem ho po hlase, už jsem se bála, že nedorazí. Rychle jsem se otočila a běžela k němu, abych ho objala.
"Isaacu … bála jsem se, že už nepřijdeš"
"Promiň, máme doma menší problémy…" měl smutný pohled, tak jsem ho pohladila po tváři a už, už jsem se ho chtěla zeptat, když vtom mě předběhl.
"…ale to není nic pro tvoje krásné uši, alespoň ne teď." usmál se a políbil mě.
"…ale to není nic pro tvoje krásné uši, alespoň ne teď." usmál se a políbil mě.

















